Kávovník, pěstování, sklizeň a druhy kávy

Kávovník (rod Coffea) je stálezelená rostlina z čeledi mořenovitých (Rubiaceae), ze které se získávají kávová zrna – surovina pro přípravu jednoho z nejoblíbenějších nápojů na světě, kávy. Existuje více než 120 druhů kávovníku, ale pouze několik má hospodářský význam.

Druhy kávovníku

kavovnik2 Nejvýznamnější druhy kávovníku pro komerční pěstování jsou:

Coffea arabica (kávovník arabský) – tvoří přibližně 60–70 % světové produkce. Pochází z Etiopie a roste v nadmořských výškách 600–2000 m. Káva z této rostliny je ceněna pro svou jemnou chuť a nižší obsah kofeinu.
Coffea canephora (kávovník statný, známý jako robusta) – má vyšší výnosy a odolnost vůči škůdcům. Obsahuje více kofeinu a jeho chuť je výraznější a hořčejší než u arabiky. (Přečtěte si více o rozdílu mezi Arabikou a Robustou.)
Coffea liberica a Coffea excelsa – méně známé druhy, které se pěstují lokálně a mají specifické chuťové vlastnosti.

Pěstování kávovníku

Pěstování kávovníku je náročný proces, který vyžaduje specifické podmínky prostředí a pečlivou péči. Nejvhodnější oblasti pro pěstování se nacházejí v tzv. „kávovém pásu“ – oblasti mezi obratníky Raka a Kozoroha. Tato oblast poskytuje ideální klima a půdní podmínky, které kávovníky potřebují.

Hlavními pěstitelskými oblastmi jsou:

Latinská Amerika (Brazílie, Kolumbie, Honduras)
Afrika (Etiopie, Uganda, Keňa)
Asie (Vietnam, Indonésie, Indie)

Kávovníky se pěstují buď na menších plantážích, nebo ve velkých průmyslových podnicích. Stromky začínají plodit obvykle po 3–4 letech.

Klimatické požadavky

Teplota: Kávovník arabský (Coffea arabica) roste nejlépe při teplotách 15–24 °C, zatímco kávovník robusta (Coffea canephora) snese vyšší teploty (24–30 °C).
Nadmořská výška: Arabika se pěstuje ve vyšších polohách (600–2000 m n. m.), kde pomalejší dozrávání podporuje vznik komplexnějších chutí. Robusta roste spíše v nížinách (do 800 m n. m.).
Srážky: Ideální je 1200–2000 mm ročně, rozloženo rovnoměrně. Sucha nebo nadměrné deště mohou negativně ovlivnit kvetení, zrání a výnosy.
Stín a slunce: Kávovník původně rostl ve stínu tropických stromů. Mnohé plantáže využívají agrolesnictví, tedy pěstování kávy ve stínu vyšších stromů, což chrání rostliny před přímým sluncem, podporuje biodiverzitu a zlepšuje kvalitu půdy.

Půda a výživa

Typ půdy: Nejvhodnější jsou dobře propustné, mírně kyselé půdy bohaté na organickou hmotu. Ideální pH je mezi 6 a 6,5.
Hnojení: Rostliny vyžadují pravidelné přihnojování dusíkem, fosforem, draslíkem a mikroživinami (např. hořčík, bor, zinek).
Eroze: V kopcovitých oblastech je důležité chránit půdu proti erozi pomocí terasování a pokryvných rostlin.

Výsadba a růst

Rozmnožování: Kávovníky se nejčastěji množí ze semen, ale používají se i řízky. Mladé sazenice se pěstují nejprve ve školkách.
Výsadba: Do pole se sazenice vysazují po 6–12 měsících. Vzdálenost mezi rostlinami bývá přibližně 1,5–2,5 metru, v závislosti na druhu a systému pěstování.
Růst: Kávovník je keř nebo menší strom dorůstající výšky 2–5 metrů. První sklizeň přichází po 3–4 letech, plné výnosy se dosahují po 6–8 letech.
Životnost: Produktivní život kávovníku trvá 20–30 let, ale některé stromy mohou žít i více než 60 let.

Péče o rostliny

Řez: Pravidelný řez pomáhá udržet rostliny v přijatelné výšce pro sklizeň a podporuje nové výhony.
Zavlažování: V oblastech s nepravidelnými srážkami je nutné zavlažování, zejména v období květu a vývoje plodů.
Ochrana proti chorobám a škůdcům:
- Mezi hlavní choroby patří kávová rez (Hemileia vastatrix), která napadá listy arabiky.
- Škůdci zahrnují kávového čerňucha (kůrovce), háďátka, mšice a další.
- V ekologickém pěstování se používají přírodní metody ochrany (např. predátoři, fermentace, mulčování).

Udržitelné pěstování

V posledních letech se stále více pěstitelů zaměřuje na udržitelné a ekologické způsoby pěstování kávy, které podporují ochranu přírody a lepší životní podmínky farmářů. Mnohé farmy se zapojují do certifikačních programů jako:

Fair Trade
Rainforest Alliance
Organic (bio) káva

Tyto programy podporují zodpovědné hospodaření, šetrné nakládání s přírodními zdroji a férové odměny pro pěstitele.

Sklizeň

Plody kávovníku (tzv. třešně) dozrávají 6–9 měsíců po květu (u robusty i rychleji). Zralé třešně mají červenou až tmavě fialovou barvu. Sklizeň může probíhat:

Ručním sběrem – selektivní metoda, kdy se sbírají pouze zralé plody. Používá se zejména u kvalitní arabiky.
Mechanicky – rychlejší, ale méně přesná metoda vhodná pro rovnější terén.

Po sklizni následuje zpracování, nejčastěji dvěma způsoby:

Mokrá metoda (fermentace a promývání)
Suchá metoda (sušení celých plodů)

Po zpracování a vysušení se získaná zrna zbavují slupky a třídí podle velikosti a kvality.

kavovnik

- -

Další informace o kávě

Abychom Vám usnadnili výběr kávy, připravili jsme informace, které Vám s tím mohou pomoci:

Přihlášení k vašemu účtu